Faktů, o ktrerých magistrát nerad hovoří, je totiž poměrně hodně. Jen se politikům nehodí "do krámu".
Taxislužba na území hl. m. Prahy je živností koncesovanou, s regulovaným cenovým stropem. Toto opatření je dle mého názoru nutné, byť se tím poněkud pokřivuje "forma" tržního prostředí. Lapidárně řečeno – konkurence v taxislužbě, tedy klasický tržní boj, sice existuje, avšak "cestou dolů", nikoliv opačně. V zásadě to není problém. Problém je jinde. A paradoxně: není to problém maximální ceny.
Zkusme nyní malý logický rozbor, se záměrně vynechanými detaily:
Máme dva konkurenční taxikáře. Taxikář "A" poskytuje službu s vozem Škoda Felicia 1,9D, taxikář "B" s vozem WV Passat model B5 1,9TDI. Ani jeden z nich neparticipuje na zakázkách přes taxioperátora, oba jezdí výhradně v noci. Který z těchto dvou bude mít v ročním součtu lepší ekonomickou výtěžnost? Samozřejmě, taxikář "A". Neboť jeho náklady na servis vozu jsou o třídu níž, než u taxikáře "B". To je první fakt. Pokud budou všichni taxikáři uvažovat striktně ekonomicky, svezete se maximálně v Octávii, neboť "čím jednodušší auto, tím líp pro mně" (taxikáře).
Ale taxikář "B", se svým lepším vozem, by teoreticky měl mít mnohem více klientů, neboť zákazníci již začínají hledět na kvalitu služby? Nikoliv. Po deseti pivech je Vám srdečně jedno, jestli Vás domů dopraví traktor, nebo Mercedes – a prosím, berte toto tvrzení jako základní, ať se neumlátíme detaily, které se mohou lišit…
Navíc je zde faktor "omezeného trhu". A ten je paradoxně mnohem důležitější, než míra luxusu droček.
Trh taxislužby v Praze je konsolidovaný a neměnný.Moje úvaha z praxe,bohužel nepodložená, je taková, že cca 50% klientů využívá taxioperátora (dále jen "TO") AAA Taxi, 30% klientů jezdí přes TO ProfiTaxi, 15% klientů si "rozeberou" TO CityTaxi a Taxi Praha. Na zbylých 5% pak participují ti ostatní. Co je podstatnější než tato čísla je fakt, že trh se nemění. A logicky – ani nemůže. Procento přeběhlíků mezi jednotlivými TO je tak nízké, že nemá vypovídací hodnotu. Navíc trh nemá jak růst – počet obyvatel Prahy je +- stejný. A taxikářů každý týden přibývá. Tedy: těm stávajícím každý týden přibude nová konkurence. Což ve striktně konkurečním prostředí není problém, ale MŮŽE to být problém na trhu, kde je COKOLIV regulováno. No vida, a jsme na začátku.
Pokusím se o shrnutí: Konkurenční prostředí v taxislužbě existuje, ale opačným způsobem, než by mělo. Konkurenti mezi sebou bojují nižší cenou, neboť jsou omezení cenovým stropem. Což má za následek horší ekonomický výsledek, a tím pádem i horší technický stav vozidel, která se k této službě používají. Navíc nově příchozí konkurenti "ředí" finální počet zakázek na jeden vůz, což může mít za následek více-méně nulový profit v ekonomické rovině.
Určitě Vás napadají otázky. OK, rovnou na ně odpovím.
Proč toho tedy nenechají ti taxikáři, kterým se to nevyplácí? Protože většina musela do tohoto podnikání vložit nemalé finanční prostředky. Ani já bych nechtěl odepsat jen tak bezmála 200 tisíc, které jsem do toho vrazil. Druhá odpověď zní, že určitý počet stávajících taxikářů ani nic jiného dělat buď nechce (z různých důvodů), nebo nemůže (z různých důvodů). Pak je tu jistý počet těch taxikářů, které jejich práce baví. A to není v této službě k zahození. A poslední fakt je ten, že ty, kteří odejdou, opět nahrazují ti, kteří do této služby přicházejí – mnohdy s vidinou tučných zisků. Takže stav je pořád relativně stejný.
A pro dnešek poslední odstavec.
Určitě čekáte na "okrádání" zákazníků. Jako že Vám to popíšu, jak to funguje, jak se to dělá a tak…
Asi Vás hrozně zklamu – tedy, ne, že bych nevěděl. Ale jistě, že TO vím. Jen jsem se zařekl, že nebudu řešit výsledek stavu. Pro taxikáře je podstatná příčina onoho stavu – a ty jsem tu v zakladu popsal, a určitě se k jednotlivým částem časem vrátím. Přes to Vám řeknu, jak bych se choval já, co by zákazník. Sednu si do dročky – třeba na Arbesově náměstí (Smeechov), chci jet na Řepy. Taxikáře se rovnou zeptám: vezmete mě za 250 na Řepy? Odpověď bude znít ANO. Protože přes taxametr to vyjde zhruba na 240 plusminus, deset korun tip, proč ne… A jak že máte zjistit tu cenu? Jednoduše, dnes, v době internetu… Přes kterýkoliv routeplanner si zjistěte kilometrickou vzdálenost trasy, kterou jezdíte, vynásobte cifru 25 a přičtěte 34. Máte výsledek. Tam, kde je shoda, nemůže být konflikt.
Nenechte se otrávit zlodějskou lůzou a užijte si prima weekend.
