Je 31. prosince roku 1999, čas cca 18.30. Po usednutí do vozu – v té době ještě Škoda Octavia I. generace, 1.8 20V Turbo (mimochodem, jedna z nejlepších motorizací ve škododváckém voze, kterou jsem zažil a se kterou kupříkladu tragicky havaroval bývalý šéf Škody Auto Ludvík Kalma u Č. Budějovic v rychlosti kolem 160 Km/h…), startuji, topím a plánuju "ferman". Dále již vlastní popis heslovité struktury:
Klídek a žádnej stres. Pomalu z Běchovic k centru. Prachy budou, já nebudu, tak vo co gou. Herna na Koněvce. První kafe. Pohoda. Jo, hele, dej mi ještě červený elemka, dík. Kolik krabek dneska udělám? Nevim, je mi to jedno. Bude to stejný, jako každej silvestr, Jednu si zapalim, dvakrát potáhnu a otevřou se dveře "zdravíčko, šéfe, můžem tamatamtudyatudy?", tak co se budu nervit. Cígo letí ven, kunčoft leze dovnitř…, nojo, teď mi to došlo, proč nám furt řikaj "šéfe"? Seru na to, divný úvahy…
19.3O
No, a je to tu. První byznys. Husitská – Mecca. Za dvěstě? Ne, sorry, nejedu. Dvěstěpade?? Tak jedem, to už by šlo. Nepsaná praxe, o silvestra se jezdí na dohodu s cenou vejš, než je běžný. De vo to, že to je jedinej den v roce, kdy je víc kunčoftů, než droček. Zbytek roku je vobrácenej, a vy mě potřebujete, tak solte!!! Supr, na Argentině další řepa, jedeme ke staromáku. Dvě stě, jinak nic. OK, pohoda klídek, za 45 minut drtim pětikilo tržby, dneska to bude dobrý. Nejni možná, ty krávo, to je vobrat jako prase – Rudolfinum a "dobrý den, svezete nás na smíchov do dělňáku?" Jo, jedem, dvěstěpade je dobrejch. Kurva, že tu cenu měli hned připravenou, to je divný… Jo tááák, nejsou dročky a za stopade vás nikdo nevzal… nojono, to víte, silvestr, dneska je všecičko jinak…
21.00
Tak tojo, dvojka hrubá, teď poprvý tankuju, to je šesnáct čistejch, bez chyby… dnešek bude redy… rychlý kafe, dvě skoro klidný cíga, a jedem… aspoň jednou za rok mi dej praho vydělat…
22.30
a je to tady. zmatek jako kráva, už ty listy ani nečtu, fofr šílenej, jezdí se odevšad, všechno ke staromáku, to bude nářez… voko na kilometry… co??? sem najel stotřicet mejlí?? asi omyl ne?? kurva, sotva peníze vyvatim, abych je zas někam nacpal, shit… tankuju… ani sem nepověsil pistoli a "vy ste moje záchrana, můžete blablablabla"…. jo, jedem, jen to musím cálnout, zatim si sedněte dovnitř, je zima, ať nezmrznete…. staromák….kunčoft…..štyrysta….zpátečka….třistapade….nevimkam….třista…afurtdokolajakoblázenužaninevimkdesemcosemakampatřim…..
24.00
chvilka na retko na legiích, ty vole, jsem vorvanej jak samice, ale deto dneska… hezký rachejtle…a "dobrý den, mohl byste…." bohajeho!!! ani to žváro prostě nevytáhnu celý… jo jedem, jasně, vod toho jsem tady… jedu, nevim kam, kšefty se hejbou, jako nikdy v roce…
(Malý podotek: Pravidlo silvestrovské noci zní asi tak, že "pokud nemáte co na práci v okolí Staroměstského náměstí, tak se mu zdaleka vyhněte. Moje hloupost, že osudovou poučku jsem tak nějak v zápalu boje minul…)
01.15 r. 2000
Vod tanc hausu do meky, ok, štyrysta ok, pomalu po nábřeží dvořáka, karlovky na dohled… lávka, zlej sen silvestrovský dopravy, jedu krokem, víc to nejde, šňůra zhasnutejch droček, mraky lidí, ty vole, kde se to tu bere…zábradlí před tunelem, registruju nějaký blbce, co na něm seděj…hovada…sou nalitý, eště mi spadnou pod auto… NO TO SNAD NE!!!!!!!
(Drnc a Drnc)
01.21
Brzda. Ježíšikriste, to se mi snad zdá! Jeden z těch kreténu mi fakt spadnul pod kola! (Veselí spolucestující se baví… Jé, někoho jsme přejeli! A to bude asi sjetej!)
Vystupuju. Jsem spocenej absolutně všude, i TAM.
To je zlej sen!
Za mnou šňůra aut, frajer za mnou nevěřícně kouká pod moje auto. No, se neposer,no, spadnul mi pod kola! rozhazuju rukama a lovím mobil. Je třeba zavolat záchranku a policajty. Tak to bude závěr jako kráva, pudu sedět do báně, jěště přijdu vo papíry… Navíc zablokuju nejdůležitější úsek centra… kristepane, proč já??
V jedné ruce mobilní telefon, v čistých riflích padám nemilosrdně na asfalt. Pohled pod vůz v děsu, co uvidím… Vyhřezlé vnitřnosti, zkroucené končetiny, rozpůlená hlava… Je mi zle ještě dřív, než kolena, ó kolena pokleknou na asfalt zakrytý břečkou.
HE???
KDE JE???
Pod autem nikdo. Nic. Bláto. Marast. Zima. Stres.
Ale vždyť jsem TO viděl, zaklonil se na tom zábradlí, neudržel se, a zahučel mi přímo pod přední pravé kolo… TAK KDE SAKRA JE???
Svižně se zvedám a ptám se řidiče za mnou, co viděl:
"Ty vole, normálně ti slítnul pod kola, jako hruška. Pak se – nevim jak – zvednul, přeskočil to zábradlí a prostě utek!"
Auta za mnou troubí. Tak, a co teď? Etika velí: Zavolej na policii, řekni co se stalo a vyčkej jejich instrukcí. Rozum velí: vypadni odsud, a řeš to z Holešovic. OK, rozum vítězí.
Mecca, zákazníci vystoupili, a já začínám řešit. Jak to oznámím?
Dobrý den, u Karlovek mi pod auto spadnul člověk
Ano, je živý? Sanitka je na cestě?
Nevím, jestli je živý, on pod tím autem není.
A kde je, říkal jste, že Vám spadl pod auto??
No, on pod ním asi byl, ale už není, prý utekl, tvrdil očitý svědek…
Aha, a co teda od nás potřebujete??
Asi takhle by to probíhalo. Takže co??
Končím, balím, jedu domu. Týden neuvěřitelného stresu. Prakticky nejsem schopen normálně řídit. Po týdnu volám známého právníka a řeším své dilema. Právník dává resume:
Kde není žalobce, není ani soudce.
Vyjma tvého svědomí, dodal.
Ano, svědomí…
Dodnes mne za to trestá moje svědomí – zapomenout nelze.
Takže. Budete-li, mí klienti, chtít využít mé služby o silvetsra, pak vězte, že přes den není problém. V noci? Sorry, ale to si užívám silvestrovské nálady a – zaháním zlé duchy…
